Počítačoví Antitalenti

Pracovat v roli IT supporťáka může znít jako jednoduchá práce. V podstatě jde jen o pomáhání uživatelům a řešení jejich technických potíží. Jak jde čas, postupně se dozvídáte, že to není tak pohodový job, jak jste si zprvu mysleli.

Říká se, že pracovat v oboru informačních technologií musí lukrativní a vzrušující povolání. Něco na tom je, ale zároveň, tak jako každé zaměstnání, i toto povolání má své stinné stránky. Na začátek je nutno dodat, že oblast informačních technologií je obrovské spektrum. Někdo může být:

  • Síťový inženýr – zodpovídá za funkční připojení k internetu, provádí údržby a modernizace síťových řešení
  • Web developer – navrhuje a vytváří webové stránky
  • IT support – ten, který s vámi po telefonu či chatu řeší třeba nefunkční tiskárnu, nebo vám řekne, abyste restartovali počítač.

Pracovat jako IT support pro firmy nebo korporáty může být ideální odrazový můstek k bezva práci v informačních technologiích. Ovšem za cenu psychické újmy, a ne příliš dobrého platu (alespoň ze začátku). Možná svou roli sehraje i lehčí ztráta víry v lidstvo.

O rozdílech v podoborech v informačních technologií jsem se již zabýval v článku „Jsem ajťák“.

Naivita ze mě opadla rychle

V roce 2019 jsem se neplánovaně stal IT supporťákem. Od té doby jsem nastřádal velké množství zkušeností, vyřešil doslova stovky různých technických potíží a naučil se kontrolovat svůj slovník (a sebekontrolu).

Vzhledem k faktu, že jsem do stejné fabriky chodil coby student střední školy na praxi v IT, měl jsem představu, že budu dělat to samé. Vyděsilo mě, že budu muset držet pohotovosti a být na telefonu 24/7 po celý týden. Vadilo mi, že se musím účastnit porad a akcí, na které jsem neměl dostatek zkušeností ani praxe a musel jsem si nějakým způsobem poradit. Spoustu věcí jsem pokazil. Zvlášť na začátku. Bylo to však v důsledku, že jsem byl vhozen do úkolů bez řádného proškolení. Lze říct, že jsem byl jako ryba na souši, co se musela naučit přežít a skonání nepřipadalo v úvahu.

Veškeré překážky nebyly nic v porovnání s tím, že jsem se dozvěděl, že někteří uživatelé nejsou příliš technicky zdatní. Většinou vůbec. Mnohokrát mi v hlavě rotovala myšlenka, jak je vůbec možné, že je korporát přijal, když neumí ani základy s počítačem.

Korporát a různé postupy všechny lidi nutí slušně vystupovat a mluvit diplomaticky. Jinými slovy vystupovat profesionálně. To mi ze začátku dělalo obrovský problém a můj nadřízený mě za to několikrát káral. Musel jsem pochopit, že s lidmi je třeba mnohdy jednat v rukavičkách, protože si mohou stěžovat svým manažerům. Zvláště v případě, že tito lidé jsou zákazníci a já pro ně pracuji jako kontraktor – zaměstnanec jiné firmy. Nikdy není příjemné být na meetingu, kde je nutné se zodpovídat ze svých činů, i když celý incident byla vina někoho jiného. I tak jsem z celého incidentu vyšel jako ten zlý a zákazník jako hodný. A proč? Protože zákazník má vždy pravdu!

Abych se vrátil k tématu, za ta léta jsem se setkal s mnoha podivnými požadavky a problémy. Uživatelé, obzvlášť techničtí antitalenti, mají často pokřivený pohled na počítače, telefony a všeho co se chytrých robotů týká. Vedle standardních problémů s počítači jsou právě tiskárny největším nepřítelem. Nejen uživatelů, ale i techniků.

Pokračování textu Počítačoví Antitalenti

Jsem Ajťák

Obecně panuje stigma, zejména mezi méně technicky zdatnými lidmi, že všichni, kteří pracují v oboru informačních technologií dělají to stejné. To není pravda. Obor IT se větví na mnoho dalších oblastí. Rád bych toto zbořil na několika příkladech.

Když se řekne slovo „ajťák“, spoustě lidem se vybaví někdo, kdo celé dny sedí u počítače, vytrvale píše složité kódy, vytváří programy a nemá takřka žádný sociální život. Jeho vzhled je velice prostý – buď se jedná o typického geeka, který je zapálen do toho co dělá, nebo obézní jedinec, který nezná nic jiného kromě svého počítače.

Protože v tomto oboru pracuji a také se označuji za onoho „ajťáka“, rád bych tímto textem toto stigma zcela vyvrátil.

Pokračování textu Jsem Ajťák

Jak Být Organizovaný

Při plánování schůzek, organizaci událostí nebo zapisování úkolů není radno se spoléhat na vlastní hlavu. Vždy se může stát, že na něco důležitého zapomenete. Totéž se dělo i mně. Našel jsem několik způsobů, jak být organizovaný. Od té doby, co jsem se jich začal držet je mé plánování efektivnější.

Rozhodl jsem se, že chci začít žít spořádaně: nezapomínat na důležité úkoly, věci nebo na narozeniny svých přátel. Pravda je taková, že v tomto případě se stále spoléhám na Facebook, že mi sám oznámí narozeniny mých nejbližších i těch nejvzdálenějších. Bohužel mi neoznámí tento speciální den u někoho, kdo má v nastavení soukromí zvolené datum svého narození jako soukromé, nebo u těch kteří profil na této sociální síti vůbec nemají.

Začalo mě štvát, že neustále na všechno zapomínám a nedokážu si zapamatovat důležité dny, své povinnosti, či dokonce položky v mém nákupním seznamu. Tak nějak jsem vždy měl důvěru ve svou paměť. Už ale nejsem v teenagerském věku, abych si pamatoval vše. V obchodě jsem stejně na většinu potravin zapomněl a když jsem přišel domů, chybělo mi jídlo, které jsem potřeboval nejvíce zrovna ve chvíli, kdy jsem kuchtil.

Abych začal žít organizovaně, hledal jsem na internetu jak na to. Nevěděl jsem, jak začít, nebo jaká pravidla dodržovat. Kromě tipů, které by v praxi nefungovaly, nebo nicneříkající rady, jsem našel pár pravidel, jejichž dodržování mi slibovalo pozitivní výsledky. Rozhodl jsem se je tak dodržovat. V kostce se jedná o pět jednoduchých bodů.

Pokračování textu Jak Být Organizovaný

Taky Už Jsem Apple Bitch

Chvíle, kterou jsem si nedokázal ani představit nastala. Stala se ze mě Apple bitch. Idea, že bych si někdy pořídil něco od peněžní ždímačky Applu byla pro mě na míle vzdálená, ale i tak jsem ji naplnil.  

Doby, kdy jsem byl vytrvalý odpůrce jablíčkových produktů jsou pryč. Nyní patřím do onoho stáda uřvaných ovcí, které si myslí, že jsou něco víc než Androiďácká spodina. Už nemůžu kritizovat Apple, ani jeho uživatele. Teď můžu jen nedočkavě čekat, až mě Apple společenství asimiluje do svého kolektivního vědomí a zbaví mě práva na hate komentáře. Začlení mě jako plnohodnotného uživatele Apple produktů, při čemž mě bude nutit, abych utrácel své drahocenné peníze nasáklé potem, krví a slzami za další jablíčkové vymoženosti. Transformuje mě na člověka, který bude doporučovat Apple všude, kam vkročí. Zarputile se bude s každým hádat, proč je Android a cokoliv od jiných značek hodno věčného zatracení. A neustále bude obhajovat jakoukoliv kritiku Applu.  

Oh, ano. Reklama a neustále nátlaky od mých kamarádů (kromě Alexis – chytrého asistenta od Amazonu) mě přesvědčily, abych si trochu vyhodil z kopýtka a koupil si ten tzv. nejkvalitnější telefon na celosvětovém trhu. I když jsem sice sáhl po starší variantě telefonu, a to iPhonu 13, protože nejsem zas takový boháč, začínám mu přicházet na chuť. 

Pokračování textu Taky Už Jsem Apple Bitch